Proč tenkrát ty socany nepozavírali?!

Takhle korumpovali socani. A kupodivu je za to tenkrát nikdo nezavřel. Proč asi...?!

Našel jsem si jeden svůj už hodně starý článek z Týden. Něco mi ho teď připomnělo:)

Tak chutná moc

Žádná polistopadová vláda nereformovala státní správu

Týden

Datum vydání: 24.8.1998

Autor: TOMÁŠ HOŘEJŠÍ, DAVID SHORF

Ministři ČSSD odložili na neurčito projednání plánu na odpolitizování státní správy. Osmnáctiměsíční intenzivní práce několika desítek odborníků na státní správu tak přišla nazmar. Schválit tajné usnesení o prověrkách ve významných podnicích už ale vláda stihla.

Dokument "Urgentní otázky řízení a personálních změn" byl připraven k projednání na první zasedání vlády. Zjištění, že ho má TÝ D E N k dispozici, mnohé ministry zaskočilo.

Místopředseda vlády Vladimír Špidla minulé úterý nejprve tvrdil, že předložený téměř třicetistránkový dokument nezná. Po upozornění, že obsahuje poznámku, že právě on si ho 9. července vyžádal k nahlédnutí, řekl: "Já jsem si ho vyžádal, ale nezabýval jsem se jím." Špidla podle vlastních slov nevidí žádný důvod, proč by se materiálem o depolitizaci státní správy měla vláda zabývat: "Proč? Žádný orgán vlády se tím nezabýval, žádná oficiální osobnost sociální demokracie také ne, žádný ministr to nezadal." Rovněž ministr obrany Vladimír Vetchý popřel, že by obsah koncepce znal. V rozhovoru o transformaci státní správy však formulací z textu Urgentní otázky řízení a personálních změn několikrát použil. Šéf poslaneckého klubu ČSSD Stanislav Gross TÝDNU řekl, že žádný materiál o transformaci státní správy, který by vypracovala přímo ČSSD, nikdy neviděl. TÝDEN má však potvrzeno od několika odborníků, kteří materiál připravovali, že s dokumentem byli seznámeni všichni ministři. "Několikrát jsme ho posílali i Miloši Zemanovi," říká jeden z autorů Přemysl Pergler. Předseda vlády se komentáři k materiálu vyhnul. Řekl TÝDNU, že neví přesně, o co jde, neboť nemá brýle. Po stručné charakteristice jeho obsahu se tvářil nechápavě.

Kamarádi kamarádů

Právě lídři ČSSD v minulosti tvrdě kritizovali přílišnou politizaci státní správy. Byrokraté, řízení politickou stranou, která je do funkcí dosadila, nemohli podle nich rozhodovat ve prospěch občanů. Riziko, že úředníci podlehnou lákadlu úplatků, bylo prý neúměrně vysoké. Ve svém volebním programu z roku 1997 ČSSD uvedla, že "vládní moc (pravicové koalice - pozn. red.) ... blokovala nebo oddalovala přijetí zákonů, které by umožnily reformovat státní správu i samosprávu tak, aby vznikl účinný mechanismus obrany občanů proti byrokratické zvůli". A právě to slibovali sociální demokraté změnit, například přijetím zákona o státní službě. Opoziční sociální demokracie měla ke své kritice státní správy řadu důvodů. Stávalo se, že si pravicoví ministři za své podřízené vybírali osoby z okruhu svých osobních známých či stranických kolegů, měřítkem kvality přitom byla obvykle míra loajality. Tímto způsobem (který žádný zákon nezakazoval a dosud nezakazuje) se do vysokých pozic ve státní správě dostali lidé bez potřebných odborných znalostí. Například bývalý disident a přítel tehdejšího ministra Jana Rumla Stanislav Devátý se stal ředitelem civilní kontrarozvědky. Jiný Rumlův přítel z disentu Martin Fendrych byl dlouhou dobu jeho náměstkem. Takto jmenovaní úředníci si na ministerstva hledali podřízené podle stejného principu. "Resorty musí být obsazeny úředníky, kteří mají větší loajalitu ke svému ministerstvu než k politické straně..., nedovedeme si asi nikdo představit, že určitý resort bude personálně vybaven lidmi, kteří mají stranickou legitimaci jedné strany," řekl TÝDNU místopředseda Senátu za sociální demokracii Ivan Havlíček (TÝDEN 9. 2. 1998) několik měsíců před tím, než ČSSD vyhrála volby a sestavila jednobarevnou vládu.

Koncepce působí dobře...

Proto již počátkem roku 1997 začala Zemanova strana a její experti pracovat na materiálech, které by zmíněné vazby státních úředníků s politickými stranami jednou provždy zpřetrhaly. V době, kdy ČSSD získala ve volbách 32,7 procenta hlasů, se se zmíněným dokumentem o nezbytných personálních změnách neoficiálně seznámili i současní ministři. Teoreticky by již nic nebránilo tomu, aby o nich po nezbytné právní a formální úpravě - hlasovali. Ještě týden před prvním zasedáním vlády (22. července) hodlali sociální demokraté "depolitizační" materiály projednat a schválit co nejrychleji. "Odklad... by ubral z krátké lhůty, kterou má nová vláda k dispozici, než dojde občanům trpělivost," uvádí se v návrhu usnesení vlády Urgentní otázky řízení z 15. července 1998. První přípravná - fáze transformace státní správy měla být ukončena do tří měsíců od první schůze kabinetu. Pravomoci jednotlivých ministrů provádět personální změny ve svých resortech by byly v tomto přechodném období omezeny na výměny maximálně 35 pracovníků v sekretariátech. Koncepce varuje například před tím, že v nestabilním prostředí může "na některých ministerstvech dojít k noci dlouhých nožů, při níž budou nepohodlní pracovníci nahrazeni stoupenci jiné politické strany (za současného stavu ČSSD - pozn. red.)" .

... proč se nerealizuje?

Důvody, proč je depolitizace státní správy nyní zmrazena, jsou podle zjištění TÝDNE dva. Zeman mohl získat k dokumentu odpor poté, co zjistil, že ho podřízení obešli a bez jeho vědomí dokument rozeslali jednotlivým ministrům. Miloš Zeman spatřil jeho poslední verzi až na zasedání vlády v rukou ministra školství Eduarda Zemana. Přitom právě on měl být o návrhu informován jako první, protože materiál takového charakteru by vládě předkládal premiér. Mnohem větší roli ale hraje fakt, že se jednotliví sociálnědemokratičtí ministři ve svých úřadech během několika týdnů od jmenování stačili zabydlet. Někteří z nich začali provádět rozsáhlé personální změny a nechtěli se nechat omezovat. Ignorovali tak předvolební sliby ČSSD. Politicky motivovaným personálním čistkám se dalo podle předvolebních analýz ČSSD zabránit pouze v případě, že by jejich vláda v několika dnech po jmenování návrhy na transformaci státní správy projednala a schválila. Důležité posty ve státní správě zejména ty náměstkovské - by byly obsazovány výběrovým řízením. Do něj by byli přizváni i současní náměstci, dosazení ještě členy pravicového kabinetu. "Během řízení budou kandidáti dotázáni, zda jsou ochotni se zavázat, že kromě služebního styku nebudou komunikovat s vedoucími politiky ani s vyššími orgány politických stran," uvádí se v návrhu usnesení vlády o urgentních personálních změnách. Tím by se podle něj zabránilo tomu, aby politicky dosazený úředník informoval stranu o důvěrných skutečnostech, ke kterým by se jinak nedostala. "Politici se budou snažit prosadit do státní služby své stoupence, aby je odměnili za zásluhy a aby se necítili osamoceni v nepřátelském prostředí, které usilovně předstírá opak," varovali ještě před volbami autoři materiálů Urgentní otázky řízení a personálních změn z odborných komisí Lidového domu. Nepřejí si však být jmenováni, protože materiál připravený pro první schůzi vlády nebyl dosud projednán. Podle nich se v nejbližších měsících na jednání vlády nedostane a tento odklad může mít jediný pozitivní výsledek: odpadne riziko sporu jednotlivých ministrů o obsazování postů v jejich resortech.

Kamarádíčci ministra financí

Před čtyřmi lety předseda ČSSD Zeman označil vedení ministerstva vnitra za "společnost kamarádíčků". "Nepokládám za dobré, jestliže například klíčovou osobností české kriminální policie je člověk, jehož téměř jedinou kvalifikací je to, že byl manažerem countryové skupiny Schovanky. Já opravdu nemám nic proti country music, prostě ona společnost kamarádíčků by měla být na ministerstvu vnitra, a nejen tam, postupně nahrazena společností profesionálů," řekl tehdy Zeman. Nyní, když on sám dostal šanci kritizované chyby svých předchůdců napravit, selhal. Obdobu jeho "společnosti kamarádíčků" si již začal budovat Zemanův podřízený z vlády, ministr financí Ivo Svoboda. Jeho mediálním poradcem s platem deset tisíc korun měsíčně se stal ředitel agentury Producentské centrum Profil Miloš Skácel. Tato firma se podílela na přípravě volební kampaně Svobodovy středočeské ČSSD. Miloš Zeman minulý týden řekl deníku MF Dnes, že personální změny v resortu financí jsou v kompetenci ministra. "Dovedete si představit, že bych se zabýval každým významnějším pracovníkem každého ministerstva?" dodal premiér. Skácel však není jediným problémem ministra Svobody. Na post ředitele kanceláře si přivedl bývalého Mladého sociálního demokrata ("mládežnická" odnož ČSSD, počátkem 90. let jí šéfoval nynější předseda poslaneckého klubu sociálních demokratů Stanislav Gross) Petra Brauna. Ten patří - stejně jako Svoboda a Gross - do tzv. středočeského názorového křídla v ČSSD, které není příliš nakloněno Miloši Zemanovi. Šest dní po svém příchodu na ministerstvo se Braun stává členem dozorčí rady České pojišťovny . Svobodova blízká spolupracovnice Barbora Snopková se stala vedoucí jeho týmu poradců. V Lidovém domě šéfovala ekonomickému oddělení. Dosud se Svobodou spoluvlastní několik firem. Obdobně přistupuje k personálním výměnám ve svém resortu ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr. Za svého poradce si vybral spoluzakladatele Levého bloku a bývalého pražského komunistického zastupitele Zdeňka Vorlíčka. Tiskovým mluvčím ministra se stal předlistopadový zpravodaj Československé televize v Moskvě Vlastimil Nesrsta. Jiný ze Zemanových ministrů - šéf resortu kultury Pavel Dostál - nařčení z personálních čistek veřejně odmítl. Tvrdil, že on osobně vyhoví žádosti premiéra a nebude provádět žádné personální změny do doby, než vláda dostane důvěru. Podle informací TÝDNE je Zeman proti čistkám, ale nebyl schopen přesvědčit o tomto názoru všechny podřízené ze svého kabinetu. "Prozemanovští" ministři se však neprojednaným materiálem o personálním otázkách de facto řídí. Zeman totiž stále trvá na svých slibech o nutnosti reformy státní správy. "My neděláme žádné dramatické čistky, naopak, nechceme udělat nic, co by státní správu zbytečně rozkmitalo," řekl předseda vlády TÝDNU.

Prověřit, odvolat, nahradit!

Zatímco se zdá, že k odpolitizování státní správy není ve vládě Miloše Zemana chuť, čas na projednání, schválení a utajení usnesení o prověrkách ve strategických podnicích a firmách s majoritní účastí státu si kabinet našel - ve středu 5. srpna na svém důvěrném zasedání schválil usnesení číslo 513 pod tajemným názvem Postup vlády ve vztahu ke zpravodajským službám a některým organizacím . Ministr Jaroslav Bašta potvrdil informaci, kterou TÝDEN získal i z jiných zdrojů, že v tomto usnesení o tajné služby příliš nejde. Vláda jím ukládá svým jednotlivým členům ověřit činnost ředitelů a členů statutárních orgánů (představenstvo a dozorčí rada) v podnicích strategického významu a v podnicích s majoritní účastí státu. Na základě tohoto ověření mají ministři připravit jejich odvolání. Poté by ministři měli - po projednání s příslušným místopředsedou vlády a ministrem bez portfeje - jmenovat nové členy vedení uvedených firem. Místopředseda vlády a ostřílený právník Pavel Rychetský na dotaz, proč bylo usnesení vlády o prověření a případné výměně členů statutárních orgánů strategických podniků označeno za tajné, řekl: "Takové usnesení..., jak jste ho teď charakterizoval..., jsme nepřijali v této podobě..."

Byrokracie zůstává pod vlivem politických sekretariátů

Kromě návrhu na odpolitizování státní správy má ČSSD připraveny i předlohy osmnácti nových zákonů. Jedním z nich je išest let očekávaný zákon o státní službě. Ten, podle jednoho ze spoluautorů materiálu o urgentních personálních změnách, již existuje v paragrafovém znění. Neexistenci tohoto důležitého zákona, který by vytvořil pravidla pro přijímání a povyšování úředníků, kritizoval i posudek Evropské komise (1997). Nelichotivá zpráva konstatuje nechuť všech polistopadových vlád modernizovat a reformovat státní správu, což integrace do Evropské unie předpokládá. Reforma domácí státní správy začala a skončila poté, co Pithartova vláda v roce 1990 zrušila národní výbory a orgány státní moci sovětského typu. Nucenou aktivitu vyvolal pouze rozpad federace, kdy na ústřední úrovni vznikla nová ministerstva. Neexistence reformní koncepce od roku 1989 umožnila víceméně živelný vývoj státní správy. Přestože zákon o státní službě měla ve svém programovém prohlášení vláda již v roce 1992 a počítá s ním iÚstava, dosud nebyl žádnou vládou projednán a předložen parlamentu. V Klausově éře byla jedním z důvodů obava ze "zakonzervování" komunistických úředníků ve státní správě navěky. Součástí služebního zákona totiž byla definitiva, která by kompenzovala nižší platy úředníků ve státním sektoru příslibem doživotního zaměstnání. Za jistotu by úředníci "zaplatili" dobrovolnou rezignací na ochranu odborů a právo stávkovat. O definitivě před třemi lety mluvil i současný ministr zemědělství Jan Fencl. "Definitivu by měli dostat úředníci, kteří se budou chovat úplně jinak než ti, kteří nám v tuto chvíli jen komplikují život. Sehnat dnes razítka a vyřešit záležitosti s podnikáním, to je horor," řekl Fencl, tehdy ještě předseda Českomoravského svazu zemědělských družstev.